13. října 2010

Můj názor na Ubuntu

Jak jistě víte, je to prakticky týden, co jsem začal používat Ubuntu. Za ten týden, co jsem ho nainstaloval a začal jej používat, jsem jej zatím poznal z hlediska obyčejného uživatele. Zatím jsem tedy stihl nainstalovat Ubuntu, seznámit se s jeho prostředím a administrací, a také jsem do něj nainstaloval KDE 4.4.2. V následujících řádcích bych se tedy rád zmínil o svých zkušenostech, a také bych je rád porovnal se zkušenostmi z Mandrivy Linuxu (dále jen Mandriva).

Níže uvedené informace a zjištění jsou pouze osobního charakteru, může se stát, že má někdo jiné zkušenosti, budu rád, když se o ně podělí v diskuzi pod článkem. Osobně mám tu výhodu, že již 7. rokem mám stále stejný počítač, proto můžu chování obou distribucí přímo porovnávat. Sestava nebyla poslední dva roky, tedy po ty, co používám prakticky výhradně Mandrivu, modernizována, jedná se o tento hardware:

AMD AthlonXP 2000+ (takt 1.7 GHz)
1.5 GB RAM
GF 4 MX

a) První den, středa 6. října 2010 - Instalace

Stáhl jsem si klasickou verzi Ubuntu, která obsahuje i možnost přímého spuštění z instalačního CD, jedná se samozřejmě o verzi 10.04. Instalace byla velmi pohodová, jednalo se prakticky o několikanásobné kliknutí na tlačítko "Další" s výjimkou dělení disku. Zde jsem se zachoval schválně jako obyčejný uživatel a vybral jsem možnost "Použít celý disk" a vybral jsem disk, na kterém byla původně Mandriva. Zajímalo mě totiž, jak se zachová instalátor, zda-li rozumně a vytvoří více oddílů (alespoň jeden pro / a druhý pro uživatelské adresáře uživatelů), nebo nerozumně a vytvoří pouze oddíl pro / včetně domovských adresářů.

Jak jsem později zjistil, v tomto instalátor Ubuntu bohužel selhal a udělal pouze společný oddíl pro / i uživatelské adresáře. Při případné reinstalaci tak budu muset nejprve přenést důležitá data na zálohový oddíl EXT4, a poté až provést instalaci s ručně děleným diskem. Tohle mě opravdu zarmoutilo, zvláště pak, když jsem si v několika recenzích této verze Ubuntu přečetl, že se snad na instalátoru nedá co vylepšit...

Instalace jako taková na mém počítači subjektivně trvala déle, než v případě OpenSUSE, které jsem zkoušel den předtím (taktéž z LiveCD). Délku instalace Ubuntu s délkou instalace Mandrivy nemohu srovnávat, vždy jsem totiž Mandrivu instaloval z DVD a tam je délka instalace samozřejmě větší, protože se instaluje větší množství software.

Po instalaci jsem tedy vytáhl instalační CD a nechal jsem restartovat počítač. Po restartu mě přivítalo GDM, avšak na 60 Hz, což se dalo čekat, proprietární ovládače grafické karty ještě nebyly nainstalovány (stejně tomu je však i v Mandrivě). Stačilo však z nabídky "Správa" vybrat možnost "Ovládače hardwaru" a systém sám našel v repositářích Ubuntu nesvobodné ovládače pro mou grafickou kartu. Možná si teď říkáte, proč jsem nenapsal zatím nic o přidávání repozitářů, pravda je taková, že Ubuntu ihned obsahuje aktivované základní repozitáře, uživatel se tak nemusí vůbec o nic starat, o tom podrobněji ale až později.

Avšak zde, stejně jako v Mandrivě (část II. bod 2) potkali první problémy, po nainstalování ovládačů a následném restartu mi naběhlo GDM v rozlišení 640*480 při 60 Hz. Zde je ještě vše v pořádku, dělalo mi to prakticky vždy i v Mandrivě. Myslel jsem si, že bude jen potřeba zvýšit rozlišení v ovládači GK, avšak zde jsem mohl nastavit maximálně toto rozlišení , nebo tuším ještě 320*240. Nakonec jsem tento problém vyřešil, v zásadě stačilo vypnout proprietární ovládače, nastavit si rozlišení obrazovky i s obnovovací frekvencí jak jsem potřeboval a opět zapnout proprietární ovládače, přesnější řešení problému si nechám na samostatný článek (pro přehlednost). Řešení tohoto problému je opět stejně těžké, jako řešení podobného problému v Mandrivě, viz výše odkazovaný článek.

b) Den druhý a třetí - základní poznávání Ubuntu

Po opravě tohoto problému (hledání řešení mi trvalo asi hodinu) mi tak už nic nebránilo v lepším průzkumu Ubuntu. Asi nejdůležitější věcí při prvotním nastavení jsou nastavené repozitáře, uživatelé Mandrivy jsou zvyklí na ruční přidávání repozitářů ihned po instalaci Mandrivy. Toto uživatelé Ubuntu nemusí, základní repozitář s otevřeným SW mají ihned aktivní. Stejně tak je ihned dostupný repozitář s ovládači - viz předchozí bod.

Další repozitář stačí pouze aktivovat v nastavení správy software, jedná se o repozitář  "Partner", ve kterém se nachází nejznámější proprietární software - Flash, Java, MS písma, Adobe Reader, Skype, UltraEdit a další.

Dalším důležitým repozitářem je repozitář "Medibuntu". V tomto se nachází licenčně problematický SW, který je potřeba k přehrání určitého multimediálního obsahu (DVD, Windows Media, RealPlayer a podobně).

Pro Ubuntu existuje velká spousta různých polooficiálních(tyto spravují lidé z Ubuntu, ale jsou pouze volitelné, proto jsem je označil takto a u těchto repozitářů není zaručena stabilita systému) a neoficiálních repozitářů (spravují je fanoušci daného programu nebo přímo tvůrci daného software). Osobně jsem si přidal repozitář s Pidginem, Dropboxem, Google Chromem a JDownloaderem. Ne že by tento software nebyl přímo v repozitářích Ubuntu, ale v repozitářích Ubuntu se nachází pouze verze aktuální ke dni vydání konkrétního Ubuntu, maximálně ve verzích nepatrně vyšších, které opravují bezpečnostní problémy té které verze softwaru, takto jsem si zařídil dostupnost nejnovějších verzí daného software. Více o svém softwaru v Ubuntu se rozepíši opět v samostatném článku, který vydám v nejbližší budoucnosti.

Správa software v Ubuntu je velmi přehledná, o každém programu se dozvíte nejen základní informace, ale můžete si také prohlídnout jeho screenshot a informace o jeho podpoře ze strany Ubuntu (tedy zda je podporován, a pokud ano, tak do jakého data). V neposlední řadě se samozřejmě dozvíte i verzi konkrétního SW.

Další činností byla aktualizace systému. Jelikož jsem si nainstaloval přímo Ubuntu 10.04.01, které vyšlo 17. srpna 2010, aktualizací nebylo až tolik. Správa softwaru se mi v Ubuntu velmi líbí, alespoň na mém počítači je oproti správě softwaru v Mandrivě rychlejší a méně hardwarově náročnější (pamatuji situace, kdy jsem něco v Mandrivě instaloval a počítač byl natolik zaneprázdněný, že  se občas seklo i přehrávání hudby, tohoto jsem si zatím u Ubuntu nevšiml).

První dny jsem tedy zkoušel Ubuntu pouze se softwarem od GNOME, zda-li se mi zalíbí a nebudu tak již potřebovat alternativy pro KDE. Hned jako první jsem vyzkoušel ME TV, tedy nástroj pro sledování DVB-T televize. Tento nástroj je velmi sympatický, avšak má proti Kaffeine dva poměrně velké nedostatky. Prvním nedostatkem je, že sám si neumí naladit dostupné televize, musíte tedy nejprve naladit dostupné televize pomocí w_scanu a výstupní soubor tohoto nástroje předložit ME TV, postup to je podobný, jako jsem psal zde.

Druhým nedostatkem je fakt, že ač je zapnuto rušení prokládání, tak i přesto byly vidět na obraze typické neduhy televize bez rušení prokládání. Proto jsem se rozhodl, že si nainstaluji Kaffeine a další známé programy z KDE (hlavně SMPlayer a K3b). Jak jsem již napsal v jednom ze svých předchozích článků, Kaffeine je v Mandrivě poměrně náročný na HW a často se mi stávalo, že i při psaní v Pidginovi se mi Kaffeine sekalo, tak jsem to bral jako fakt a používal jsem SMPlayer, který toto nedělal. Když už jsem testoval Kaffeine v Ubuntu, tak jsem zkusil při sledování televize dělat jiné věci, třeba právě používat Pidgina a zjistil jsem, že v Ubuntu je Kaffeine čilejší a výše uvedené nedělá.

V Mandrivě mi nikdy nefungovala kamera ve Skype, tak jsem si řekl, proč to nezkusit. Nainstaloval jsem Skype, zapojil kameru a spustil jsem Skype. V jeho nastavení jsem nastavil správně kameru a klikl na tlačítko test. Byl jsem velmi překvapen, že kamera funguje dobře a hned na první pokus. Samozřejmě jsem vyzkoušel i mikrofon, ten mi nešel, ale hned jsem zjistil proč. Důvod je velmi prostý, a sice že byl mikrofon zeslaben v nastavení zvuku. Na druhý pokus již tedy vše fungovalo, jak mělo. Skype jsem zatím v reálném provozu nezkoušel.

Pro ukrácení volného času si rád zahraji hru AssaultCube, tato hra se však jak v repozitářích Mandrivy, tak Ubuntu nachází poměrně ve staré verzi, díky čemuž jste limitováni v počtu dostupných serverů pro online hru. Stáhl jsem si tedy jak v Mandrivě, tak Ubuntu binární balíčky této hry. Hru tedy stačí rozbalit a pomocí sh assaultcube.sh spustit. Avšak v Mandrivě mi tento postup nešel a balíček pro Mandrivu s touto verzí hry mi musel vytvořit Peťoš. Nevím proč, ale v Ubuntu stejným způsobem tato hra funguje a běžně ji hraji.

Dále mě potěšili systémové zvuky, hlavně ozvučený GDM, který při svém zobrazení vydá zajímavý zvuk, aby uživatel věděl, že boot počítače právě skončil.

Abych jen stále Ubuntu nechválil, tak bych se nyní rád zmínil i o tom, co se mi na Ubuntu nelíbí. Začněme opět správou softwaru. Pokud instaluji nějaký software, pak nevidím, za jak dlouho se stáhne z repozitářů, jestli za 5 nebo za 50 minut, nevidíte totiž časový údaj ani rychlost stahování, vidíte jen progress bar. Toto je tak asi jediná nevýhoda správy software v Ubuntu, jinak ji pokládám za velmi zdařilou.

Další nevýhodou Ubuntu je fakt, že pokud potřebujete obnovit GRUB, tak sice máte tu možnost to udělat pomocí instalačního CD, ale tato možnost není tak elegantní jako v případě Mandrivy, kde stačí nabootovat z instalačního DVD a pomocí jedné položky v záchranném režimu obnovit GRUB. Obnovit GRUB budete potřebovat třeba v případě, kdy si po instalaci Ubuntu chcete nainstalovat Windows, která Vám bez problémů a bez servítek přemažou GRUB a vy si tak nebudete moci při startu systému vybrat mezi Windows a Ubuntu.

c) Dny další - instalace a používání KDE v Ubuntu

Ubuntu obsahuje, jak jistě víte, GNOME, které je velmi "vyšperkované" ze strany Ubuntu, resp. Canonicalu, obsahuje např. pokročilejší nástroje v horním panelu GNOME a mnoho dalšího. Toto se o KDE, jak jsem později zjistil, říct nedá a až na pár detailů nepoznáte rozdíl mezi KDE od Mandrivy či Ubuntu, možná jen každá distribuce používá v KDE jiný výchozí vzhled, to už nedovedu říct, protože pro Ubuntu 10.04 je dostupná verze KDE 4.4.2 a už si bohužel nepamatuji, jak toto vydání KDE vypadalo v Mandrivě - používal jsem KDE 4.5.0.

KDE jsem se rozhodl doinstalovat do Ubuntu z důvodu, že jsem to jednak chtěl vyzkoušet (ze všech stran jsem slyšel, že KDE v Ubuntu není povedené), a taky proto, že jsem v Ubuntu stejně používal několik KDE aplikací, tak proč je rovnou nevyzkoušet v domovském prostředí.

Alespoň na mém počítači běží KDE plynuleji, než v případě Mandrivy. Když jsem používal KDE v Mandrivě, nejvíce mě trápila pomalost Dolphinu, ten se otevíral za 5 a více sekund, a že by byl čiperný se říct rozhodně nedá. Proto jsem vždy používal Gnome Commander. Avšak v Ubuntu startuje Dolphin za 2 sekundy, což je velmi povedený výsledek a již tak nemusím skoro vůbec používat Gnome Commander.  Stejně tak mě trápil výše uvedený problém s Kaffeinem, avšak i v KDE v Ubuntu se tento problém neprojevil.

I reakce prostředí v KDE v Ubuntu se mi jeví jako rychlejší, např. mě v Mandrivě zlobila až příliš pomalá odezva KDE při práci s jeho nastavením, tedy při práci s nástrojem "Nastavení systému". Dále se zlepšila i celková reakční doba celého KDE.

Velmi často jsem musel v KDE v Mandrivě řešit nastavování zvukové karty v KDE, kdy si KDE myslelo, že zvuková karta je moje televizní karta a já to musel ručně v nastavení zvuku v KDE přepínat. Tomuto, zdá se, je v Ubuntu taky konec.

Nyní se opět zmíním samozřejmě i zjištěných problémech u KDE v Ubuntu. K-Menu neobsahuje možnost vypnutí či restartování počítače, ač jsem toto v nastavení KDE povolil (v nastavení KDE se jedná o položku "Správa relace"). Když chci tedy vypnout počítač, musím se nejprve odhlásit z KDE, a poté až pomocí nabídky GDM vypnout počítač.

Toto je zatím jediný zjištěný nedostatek KDE v Ubuntu. Jakmile najdu jeho řešení, rád se o něj podělím ve svém blogu.

d) Proč používám Ubuntu 10.04 a KDE 4.4.2, tedy starší verze obojího?

Jak jistě víte, dva dny na to, co jsem nainstaloval Ubuntu 10.04 vyšlo i Ubuntu 10.10, avšak já zatím přejít nemohu, protože Ubuntu obsahuje nový X.org (verze 1.9), pro které zatím neexistují fungující proprietární ovládače pro grafickou kartu GeForce 4 MX a otevřené ovládače bych nerad používal pro jejich nižší výkon.

Pro Ubuntu 10.04 je posledním oficiálním KDE vydání 4.4.2, existuje však pro něj i vydání 4.5.1, které se mě nepodařilo nainstalovat, protože systém chtěl částečný upgrade, což jsem nechtěl z důvodu výše uvedeného.

e) Závěr

Ubuntu po prvním týdnu používání pokládám za velmi zdařilý systém, kdy alespoň u mě převládají pozitiva před negativy (v porovnání s Mandrivou). Systém je rychlý, zatím stabilní a velmi se mi líbí např. správa softwaru, snadná instalace (až na výše uvedený problém) a celá koncepce systému.

V Ubuntu používám jako výchozí prostředí KDE, protože jsem na něj již zvyklý, ale musím uznat, že GNOME si díky Ubuntu u mě velmi polepšilo. Jsem rád, že jsem nevyslyšel časté "nářky" nad KDE v Ubuntu či Kubuntu, kdy jsem od svých známých slyšel, že když Ubuntu, tak jedině s GNOME, v podobném duchu jsem četl i mnohé komentáře na Internetu.

Osobně tedy Ubuntu pokládám za velmi zdařilé a uvidíme jak za rok zareaguje Mandriva, kdy by měla být vydána první verze pod křídly nového investora.

22 komentářů:

  1. Neinstaloval jsi Ubuntu kvůli neaktuálnosti sw v Mandrivě?
    Nějak se mi nezdá, že by sis polepšil. Zrychlení systému ovšem určitě není k zahození, čím to? Taky přemýšlím co dál s Mandrivou, ale zatím počkám jak se to vyvine.

    OdpovědětSmazat
  2. No, kdybych neměl legacy NVidiu, měl bych novější KDE (4.5.2). Pomohl jsem si hodně, není problém prakticky jakýkoli program sehnat pro Ubuntu v nové verzi ;)

    Pravda, KDE je aktuálně výjimka, udělali jej jen pro Ubuntu 10.10, kde by mi zatím nejdou ovládače na GK, proto čekám, až budou dostupné (snad do týdne, přeci jen LEGACY karty nejsou prioritou dne u NVidie)

    U Mandrivy to je horší, co Peťoš mnohdy neudělá, to není a nerad ho furt obtěžuji...;)

    OdpovědětSmazat
  3. Ještě poznámka, LEGACY u grafických karet znamená, že to jsou starší kousky, třeba GF 4 MX ;)

    OdpovědětSmazat
  4. oprava: "kde by mi zatím nejdou ovládače na GK" -> "kde mi zatím nejdou ovládače na GK" ;)

    OdpovědětSmazat
  5. Nevím ale ja v Kmenu možnost vypnout i restartovat mám,je to uplně stejné jako v MDV,ale ja instaloval rovnou Kubuntu,takže možná jen chybka při instalaci KDE

    OdpovědětSmazat
  6. asi jo no, nechápu to, zatím to neřeším, ale budu ;)

    OdpovědětSmazat
  7. Zdar, tak popisem instalace grafiky v Ubuntu jsi me fascinoval. Takovy system by u me letel :-). Zlata Mandriva, uzivam nekolik let, grafika ATI v chipsetu AMD (ruzne MB) a nikdy zadny problem s instalaci/provozem. Preji hodne dalsich zazitku s tim Ubuntu :-)

    Lada

    Pozn.- proc neustale touzit po novych verzich softu, kdyz ty stavajici splnuji pozadavky? To je preci Mrkvosofti idea, stale nove verse (a prachy) a dalsi nepotrebne funkce :-(

    OdpovědětSmazat
  8. ja jsem jel posledni rok na mandriva a nyni ( po mandriva 2010.1) jsem presel na pclinuxos s KDE a take jsem spokojen - oproti mandrive sleduju aktualni KDE (4.5.2) a vice SW v repozitarich, take me vyhovuje ovladaci centrum - coz obsahuje.

    Homer64

    OdpovědětSmazat
  9. Láďo, v článku jsem psal, že jsem měl podobné problémy i v Mandrivě:

    "Avšak zde, stejně jako v Mandrivě (část II. bod 2) potkali první problémy, po nainstalování ovládačů a následném restartu mi naběhlo GDM v rozlišení 640*480 při 60 Hz." ;)

    S grafikou mám problémy už delší dobou, asi od doby, co se z GF 4 MX stal LEGACY model...

    OdpovědětSmazat
  10. A nestoji za to se zamyslet nad jinou grafikou? :-)

    Lada

    OdpovědětSmazat
  11. Do tohoto PC ne, už je to veterán. A taky nevím proč, výhoda Linuxu je, že běží i na starém HW, tak proč bych měl investovat, když to, co potřebuji, zvládá...;)

    OdpovědětSmazat
  12. Momentálne mám tiež Kubuntu, ale 10.10 + najnovšie KDE a musím povedať, že je to veľmi vydarená verzia. Avšak samozrejme, že sa našiel zádrhel a tou je webkamerka Trust1400, ktorú neviem v Skype rozchodiť, pritom v Cheese mi funguje. Jay

    OdpovědětSmazat
  13. No, pak je asi taky dobre rici (napsat :-) ) na co se distribuce linuxu instaluje, zda na stary ci novy HW. Nedavno jsem do PC pridal radic PCIe SATA III/USB 3.0 a Madriva bez problemu nabehla a tento HW byl v provozu OK

    Lada

    OdpovědětSmazat
  14. "Avšak samozrejme, že sa našiel zádrhel a tou je webkamerka Trust1400, ktorú neviem v Skype rozchodiť, pritom v Cheese mi funguje."

    Měl jsem stejný problém, akorát s jinou kamerkou a v Mandrivě. V Ubuntu mi funguje i ve Skype.

    "No, pak je asi taky dobre rici (napsat :-) ) na co se distribuce linuxu instaluje, zda na stary ci novy HW."

    to v článku je ;)

    OdpovědětSmazat
  15. "Měl jsem stejný problém, akorát s jinou kamerkou a v Mandrivě. V Ubuntu mi funguje i ve Skype."
    Toto je veľmi zaujímavé, lebo v podstate ovládač sa nainštaloval, ale skype tú webku asi nevie nájsť. Druhá zaujímavosť je, že webka mi funguje v openSuse 11.2.
    A ako sa ti darí s Kubuntu momentálne?
    Jay

    OdpovědětSmazat
  16. jj, přesně tohle jsem řešil v Mandrivě právě, taky jsem v Cheese kamerku normálně zprovoznil, ale ve Skype ne...

    Proč to dělá v Ubuntu nevím, možná bych zkusil smazat ~/.skype (pokud si tu cestu pamatuji dobře, prostě konfigurační adresář v tvém home adresáři ;) ) nebo zkusil Skype v jiném prostředí (já zatím Skype zkoušel v GNOME v Ubuntu, které jsem v Mandrivě skoro nepoužival (výjimka bylo období KDE 4.0-4.2, kdy jsem používal právě Ubuntu, ale tehdy jsem ještě kamerku neměl) , dneska zkusím Skype v KDE, a kdyby mi náhodou kamerka nešla, dám zde do komentů vědět, jinak ne.

    Ubuntu + KDE je skvělá kombinace, mě osobně jde stále velmi lépe, jak KDE v Mandrivě, štve mě jen to, že proprietární ovládače NVidie si nerozumí s X.orgem 1.9, který je v Ubuntu 10.10 a já musím čekat na opravný patch a používat Ubuntu 10.04, pro které je jen KDE 4.5.1, novější už ne.

    Pro Ubuntu 10.10 je KDE 4.5.3 samozřejmě k dispozici.

    Jinak možná dneska něco málo opět napíšu na téma Ubuntu a spol, jestli se mi bude chtít ;)

    Ty nemáš blog?

    OdpovědětSmazat
  17. Oprava:

    "výjimka bylo období KDE 4.0-4.2, kdy jsem používal právě Ubuntu, ale tehdy jsem ještě kamerku neměl"

    správně:

    "výjimka bylo období KDE 4.0-4.2, kdy jsem používal právě GNOME, ale tehdy jsem ještě kamerku neměl"

    OdpovědětSmazat
  18. No neviem mne tá webka v Ubuntu a ani v Kubuntu nefunguje. Skúšal som aj zmazať config, ale nič sa nestalo. Keď ju chcem pustiť, tak len preblikne a nič sa nedeje. Asi sa vrátim naspäť k Suse :-(

    Jay

    OdpovědětSmazat
  19. zdar, ve VirtualBoxu jsem zacal testovat PCLinuxOS.cz a zacina se mi libit. Na rozdil od zminovane Mandrivy ma aktualizovane softy pro KDE (i samotne KDE). Pokud to bude s Mandrivou vypadat blede, vim kam prejit :-)

    Lada

    OdpovědětSmazat
  20. Takže vyšlo nové KDE 4.5.3, tak som zvedavý ako to bude chodiť. Blog nejak zamrzol :-)

    Jay

    OdpovědětSmazat
  21. Ahoj,

    s grafickýma kartama na linuxu byl mnohokrát problém. V době, kdy člověk neměl přístup k internetu, to byl takřka problém neřešitelný. Dnes je linux na desktopu úplně někde jinde, než byl před pár lety, ten vývoj je strhující a se zájmem jej sleduji.

    Začínal jsem na Mandrake 9.1 (rok 2003), to byla moje první linuxová distribuce. A Mandriva mě stále doma na hlavním PC běží. Na notebooku mám debian testing (budoucí squeeze). Není to špatný, hlavně HW nároky jsou nízké. Ubuntu verze též zkouším, byl jsem spíše spokojený. Trochu jen vždy trvá zvyknout si na "sudo" :-).

    I HW nároky OS linux stoupají a tak nějak jsem z KDE, které jsem používal a které se mě velmi líbilo, přešel na GNOME. Důvodem bylo i to, že takřka 90 procent softu, které jsem používal, "běželo" na GTK. Trochu mě vadí absence luxusního K3b, ale člověk si nakonec zvykne i na Brasero :-). Nyní jsem si na GNOME již tak zvykl, že když dělám v KDE, tak jsem "nesvůj" :-).

    Jinak Kubo hezký blog, hezky jsem si tu početl. Jsem už staršího data výroby a na škole jsem počítač neviděl. Ne to by byla lež, byl tam. Možná jste někde v muzeu zahlédli školní mikropočítač IQ 151. Takže jen tiše závidím Tvé vzdělání v IT. Pro mě je to jen už koníček.

    Pavel

    OdpovědětSmazat
  22. Pavel:

    Děkuji za pěkný a dlouhý příspěvek. Já začínal s Mandrake 10.1 a až do toho osudného října 2010 jsem používal výhradně Mandrivu (z distribucí) a občas Windows (hry, když jsem neměl Internet, tak jsem Mandrake a Mandrivu pouze zkoušel, atd...).

    S grafikou jsem měl problémy již dříve, tedy v Mandrivě, tam jsem dokonce musel měnit parametry jádra (-nopat), jinak prostě proprietární ovládače nefungovali.

    K těm hardwarovým nárokům Linuxu - zde se nic nemění, Linux jako takový dokáže pracovat s mnoha a mnoha starými kousky, potřebuje jen ovládač, pokud není, pak je problém, buď napíše komunita ovládač svůj (ten nebývá pak ale tak výkonný) nebo se koupí nový HW.

    NVidia nakonec opravila své ovládače tak, aby fungovali i s Xorgem 1.9, dneska tedy zkusím nainstalovat nové Ubuntu.

    Ještě jednou děkuji za post a jsem rád, že se blog líbí ;)

    OdpovědětSmazat